|
|
Posttraumatický rozvoj po úmrtí blízké osoby v dospělosti a ve stáří
Finkousová, Andrea ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem posttraumatického rozvoje v dospělosti (40-60 let) a ve stáří (70 a více let) v důsledku úmrtí blízké osoby v příbuzenském vztahu v rámci dospívání, dospělosti a ve stáří. Cílem práce je zjistit, zda, jak a v jakých oblastech se vyskytuje posttraumatický rozvoj u osmnácti respondentů. Dále se jedná o porovnání výsledků s koncepty Tedeschiho a Calhouna, Janoff-Bulmanové, Josepha a Linleye, Hany Valentové a s výzkumem Finkousové. Teoretická část se věnuje popisu posttraumatického rozvoje, jeho definicím, modelům a činitelům, které ho ovlivňují, dále se také věnuje termínům souvisejícím s úmrtím blízké osoby. V rámci empirické části práce je využit kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaných rozhovorů s osmnácti respondenty a jejich následné obsahové analýzy s pomocí otevřeného kódování. Pomocí analýzy bylo zjištěno 7 hlavních oblastí posttraumatického rozvoje a jejich podoblastí: Vztahy (Rodina, Péče o druhé), Změna vztahu k sobě (Sebedůvěra, Důležitost zdraví, Osamostatnění), Hodnota života (Změna priorit, Vážení si života, Křehkost života), Jiný pohled na události denního života, Změna profesního směřování, Nové možnosti a Spirituální změna. V rámci výzkumu bylo zjištěno i několik proměnných, kterými jsou: sociální podpora, hledisko víry, uvědomění si...
|
|
|
Osoby se získaným postižením sluchu v dospělém věku a jejich kvalita života
Kolářová, Barbora ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice kvality života osob se získaným postižením sluchu v dospělém věku. Cíl práce odpovídá názvu, tj. bylo jím zkoumat, jaký vliv má získané postižení sluchu na subjektivní vnímání kvality života. V první části práce je uvedeno teoretické zpracování tematiky na základě studia literatury se zaměřením na postižení sluchu a kvalitu života. Druhá část práce je pak věnovaná samotnému výzkumnému šetření. Výzkumný vzorek byl definován záměrně velmi rozmanitě, což umožňuje naznačení šíře studovaného tématu a určení společných aspektů. Výzkumné otázky jsou zaměřeny na dílčí témata, mimo jiné jaké je subjektivní vnímání kvality života v kontextu věku nebo celkového zdravotního stavu, jaké mají informanti osobní zkušenosti s kompenzačními pomůckami, nebo jaké oblasti kvality života jsou sluchovým postižením nejvíce ovlivněny. Zpracování tématu je založené na kvalitativním rozboru informací získaných z dotazníkového šetření a polostrukturovaných osobních rozhovorů, které jsou zpracovány formou případových studií. Výsledky výzkumu poukazují na některé překvapivé závěry: např. je možné se domnívat, že získané postižení sluchu má sice vliv na každodenní život informantů, nepatří však k hlavním faktorům utvářejícím jejich kvalitu života. Jeho dopady se navíc daří mírnit pomocí...
|
|
| |
|
|
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
|
|
|
Bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zaměřuje na osoby s tělesným a kombinovaným postižením a možnosti jejich samostatného bydlení. Cílem diplomové práce byla komparace jednotlivých v praxi využívaných způsobů a modelů bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením zejména z pohledu samotných uživatelů bydlení a zahrnující bydlení v zařízení pobytové sociální služby, samostatné bydlení s podporou terénních sociálních služeb nebo neformálních pečovatelů a dobrovolníků. Zvýšená pozornost bude věnována ne zcela běžným a tradičním modelům zajištění samostatného bydlení, kvalifikovaný popis jejich fungování a možnosti jejich širšího využití. Ke zjištění cíle diplomové práce byly stanoveny tři výzkumné otázky. VO1: Jak se liší role sociálního pracovníka a používané metody sociální práce v rámci podpory uživatele při přechodu do samostatného bydlení a při jeho realizaci v závislosti na využitém modelu bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO2: V čem spočívají pozitivní přínosy a subjektivně vnímané nevýhody jednotlivých využívaných modelů a způsobů samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením? VO3: Jakým způsobem a s jakými organizačními a personálními požadavky a právním rámcem jsou realizovány "netradiční" způsoby samostatného bydlení osob s tělesným a kombinovaným postižením v porovnání s obvyklými a převážně využívanými formami? Jaké jsou možnosti a příležitosti pro jejich rozvoj a širší využití? Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativní výzkumné strategie prostřednictvím metody dotazování, techniky polostrukturovaného rozhovoru. Tento rozhovor se skládal z otázek pro poskytovatele a otázek pro uživatele jednotlivých služeb a rovněž netradiční formy samostatného bydlení. Rozhovory se skládaly z 25 otázek, které byly na základě rozhovorů doplňovány dalšími otázkami. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že existují velké rozdíly mezi tradičními způsoby samostatného bydlení, a ne zcela běžnými formami samostatného bydlení dospělých osob s tělesným a kombinovaným postižením.
|
|
|
Rodina pečující o dospělé dítě s mentálním postižením
KOUBKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku rodin pečujících o dospělé dítě s mentálním postižením. Cílem této práce je zmapovat, jakým způsobem rodiče, kteří o své dítě s mentálním postižením pečují dlouhodobě i v jeho dospělém věku, nahlížejí na to, jak se celá situace promítá do partnerského a rodinného života, jak je jejich život limitován a obohacován, zda vnímají nějaké změny v péči o svého potomka a jak je reflektují. Práce se také zaměřuje na zdroje, ze kterých rodiče čerpají sílu pro překonávání těžkostí vyplývajících z péče o svého potomka, a opory, které se jim dostává. V teoretické části je definováno mentální postižení, jsou zde popsány specifika dospělých osob s mentálním postižením, a jak mentální postižení dítěte ovlivňuje situaci rodiny. Praktická část je realizována metodou kvalitativního výzkumu a formou polostrukturovaných rozhovorů s šesti rodiči dospělých osob s mentálním postižením, tedy čtyřmi rodinami. Bylo zjištěno, že v rodinách vlivem přítomnosti dítěte s postižením došlo k mnoha změnám a omezením. Rodiče vnímají řadu negativ spojených s péčí o postižené dítě, které přímo vyplývají z povahy postižení, a také přínosy. Nebylo zjištěno, že by měla přítomnost mentálně postiženého dítěte vliv na partnerství rodičů. Dále bylo zjištěno, že důležitým faktorem pro zvládání náročných situací vyplývající z péče, jsou opory různých typů, které se rodičům dostávají, a že rodiče zvládají náročné situace specifickými způsoby. Z výzkumu vyplývá, že rodiče silně pociťují obavy o budoucnost svého dítěte.
|
|
|
Komparativní studie stravovacích návyků studentů vybraných oborů vysokých škol (VKZ/NŠ)
ILLEOVÁ, Annemarie
Má bakalářská práce na téma Komparativní studie stravovacích návyků studentů vybraných oborů vysokých škol (VKZ/NŠ) řeší přístup k otázce stravování u studentů výzkumného soubor, tedy studentek oborů Výchova ke zdraví a Národní škola. Teoretická část zahrnuje v rámci zdravého životního stylu objasnění vlivu výživy na zdraví jedince, popisuje skladbu stravy, a to z pohledu makronutrientů. Praktická část analyzuje a vyhodnocuje data získaná sběrem od studentek. Ty poskytly výsledky svého týdenního zapisování skladby potravy do aplikace kaloricketabulky.cz. Práce je zacílena na příjem tuků, sacharidů a bílkovin v porovnání s průměrnou doporučenou normou.
|
|
|
Volnočasová pedagogika v centru Arpida se zaměřením na dospělé osoby s kombinovaným postižením
COUFALOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá tématem, zda může dojít na základě vícedenního tábora pro dospělé osoby s kombinovaným postižením, k posunu v uvědomění si jejich vlastní dospělosti. Zda je možné, aby tento proces ovlivnili externí asistenti a případně mohlo dojít ke vzájemnému přínosu. Teoretická část práce je věnována pojmu pedagogika volného času, vymezuje zdravotní postižení, představuje dospělé osoby se zdravotním postižením, Centrum Arpida a organizaci letního tábora po osoby s kombinovaným postižením. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem, kdy jsou zhodnocovány získaná data, která vznikla na základě rozhovorů s vybranými respondenty.
|
|
|
Využití MMPI-2 v diferenciální diagnostice Aspergerova syndromu a schizofrenie
Adámková, Jana ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Hlavním cílem této práce je identifikovat škály v MMPI-2, které by mohly sloužit jako vodítka pro diferenciální diagnostiku Aspergerova syndromu a schizofrenie. Zkoumány byly dospělé osoby s Aspergerovým syndromem a také dospělé osoby s diagnózou schizofrenie. Ve výzkumu je použita kvantitativní metodologie, konkrétně postup dobývání dat z databází, které umožňuje generovat a přímo ověřovat hypotézy. Ze zkoumání vyplynulo, že jsou klíčové konfigurace výšky T-skórů několika různých škál, především 0Si, Sc1, Sc6, Pa1, Pa2, Psyc, Biz a Obs (u 0Si, Sc1, Pa2 a Obs očekáváme u osob s Aspergerovým syndromem zvýšení a u škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz očekáváme, že T-skóry budou průměrné; u osob se schizofrenií zaznamenáváme zvýšení škál Sc6, Pa1, Psyc a Biz). KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom Schizofrenie Diferenciální diagnostika Dospělost MMPI-2
|
|
|
Psychologické aspekty pozdní diagnostiky u klientů s Aspergerovým syndromem
Adámková, Jana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat psychologické aspekty pozdní diagnostiky (v pubertě a později) Aspergerova syndromu. K tomuto účelu jsou určena teoretická východiska, v jejichž rámci jsou řešeny dopady identifikace diagnózy na psychiku člověka s důrazem na specifika tohoto procesu u diagnostiky Aspergerova syndromu. Z nich pak autorka vychází při kvalitativní analýze výpovědí lidí, kterým byl Aspergerův syndrom diagnostikován po třicátém roce věku. Dotazovaní hovoří o svém životě před tím, než se o Aspergerově syndromu dozvěděli, jaký vliv na ně měly nové informace, jak se rozhodovali pro podstoupení diagnostiky, čeho se obávali, v co doufali. V závěru jsou shrnuty oblasti, do kterých zasahuje identifikace diagnózy Aspergerova syndromu. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom diagnostika dospělý věk psychologické aspekty
|
host ::
RSS.